Ságy, pověsti a pohádky jsou pravděpodobně nejjistějším bohatstvím, kterým islandský ostrov (nejen momentálně) sluje bez ohledu na ekonomické poryvy. Elfa, duchy či obry jen tak snadno propachtovat nelze. V dalším svazku mytologické řady, kterou soustavně přináší nakladatelství Argo, se čtenář díky překladatelce a editorce Iloně Gottwaldové může seznámit s islandskými pověstmi a pohádkami, jak je na konci 19. století, inspirován bratry Grimmovými, sebral především Jón Árnason.
Český překlad s příhodným názvem Mrtvému nože netřeba (Praha 2008) je však samozřejmě "pouhým" výborem z Árnasonova šestisvazkového životního odkazu. Dvanáct oddílů (Elfové; Duchové; Čarodějové; Kouzla; Obři; O víře; Psanci; Zvířata; Rostliny, kameny, úkazy; Vyprávění o dávných dobách a místech; Žertovné příběhy; Mudrosloví) plných příběhů tradovaných z generace na generaci mezi ostrovany přináší nesmírně plastický obraz nejen o životě na Islandu, ale především o jeho obyvatelích a "myšlenkových" kulisách, v nichž se utvářel a utváří jejich svět a životní pravdy a moudra -- kupříkladu to, že „skrytci v lávových polích nežijí, zato tam žijí zlé lidské i jiné bytosti..."