Hans Bemmann (1922 - 2003) studoval hudební vědu a germanistiku, napsal řadu významných děl pro mládež, především trilogii Začarovaní (1990 - 1998) a příběh tragické touhy po kráse Hvězda dvou bratří (1986). Jeho trilogie Kámen a flétna a to ještě není všechno (1984) se stala v osmdesátých letech kultovní knihou mladé německé generace a vymyká se ostatním podobným dílům především důrazem na živou fantazii a příklonem k umění.
Německý spisovatel vydal první díl triptychu (Kniha první - Gizza a její vlci) již v roce 1984 a celá série se v osmdesátých letech v Německu stala populárním, takřka kultovním čtivem. Pohádková fantazie Kámen a flétna je podobně jako kanonické dílo tohoto žánru Pán prstenů vyprávěna jako příběh- putování tichého chlapce Naslouchače a jeho němého společníka Barla lesnatým krajem plným skalisek, jeskyní, soutěsek, průsmyků, bažin, ale i jezer, pastvin a vesnic. Dívky jsou tu zelenooké, tajemní dědečci hrají na kouzelné flétny, obyčejní a z prvního dojmu bojácní chlapci osvobozují lid od hrůzovlád okouzlujících žen i kořistnických band. Na cestě s důležitým posláním čelí Naslouchač s Barlem nejrůznějším překážkám, upadají do prorockých snů (snu o ropuše, snu o téměř dokonalé hře na flétnu, snu o ženě u pramene), zamilovávají se...
Na rozdíl od kompletně promyšleného mikrokosmu Tolkienova není Bemmannův kraj Barleboogu svrchovanou říší s vlastní charakteristickou historickou tradicí, mytologií, jazykem. Tak jako jiné fantazie vycházející z germánské mytologie však i Kámen a flétna spolehlivě evokuje tolik přitažlivé a čtenářsky vděčné dobrodružně-naturalistické magično.