Burke Peter se narodil v roce 1958 v Padstow (Velká Británie). Autor je oxfordský profesor kulturních dějin, který v současnosti je do češtiny nejpřekládanějším anglosaským historikem.
Peter Burke sepsal dějiny s velkou kompetenci a současně čtivě pojednává jednotlivá díla a paradigmata. Tím zároveň umožňuje čtenáři fascinující vhled do jedné z ústředních kapitol duchovních dějin minulých století.
Autor zkoumá historii a identitu oboru, přičemž se nevyhýbá ožehavým otázkám, které historiografii přinesla moderní a zejména postmoderní doba. Uvažuje nad možnostmi nových historických metod, nad „překladem" kultury z jednoho civilizačního okruhu do jiného, nad sociální pamětí, jejím přenosem a využitím. Druhá výkladová linie představuje brilantní ilustraci vybraných teoretických problémů na pěti raně novověkých situacích (Burke je nazývá kulturními případovými studiemi a věnuje se v nich jazyku gest, hranici komična, nenápadnému půvabu Milána, veřejné a soukromé sféře v Janově a italské vysoké a lidové kultuře). Před čtenářem se tak díky autorovu vypravěčskému talentu otevřou nové a nečekané pohledy na kulturní scénu a jsou mu přitom položeny základní metodologické otázky, s nimiž musí zápasit současný historik a vlastně každý vědec.
V 70. letech 20. století Peter Burke publikoval práci, která přednesla odlišnou teorii, podle které si byla elitní a lidová kultura v období před 16. stoletím mnohem bližší a k rozdělení tradice došlo až vlivem reformace a katolické reakce na reformační snahy. Proti ní stojí studie Roberta Muchembleda, který zastává názor, že lidová kultura byla pod vlivem reformace v období 1500 až 1800 výrazně ovlivněna a následně změněna elitní kulturou.