Adamsonová Joy

Životopis Zpět na seznam autorů
Přečtěte si od tohoto autora...
(Adamsonová Joy)
Born Free : The Story of Elsa
-17 %
269 Kč
222 Kč
(Adamsonová Joy)
Born Free
-23 %
359 Kč
276 Kč
(Adamsonová Joy)
Příběh lvice Elsy
-20 %
229 Kč
183 Kč
(Adamsonová Joy)
Příběh lvice Elsy
-20 %
229 Kč
183 Kč
Adamsonová Joy

Vlastním jménem Friederika Viktorie Gessnerová se narodila 20. ledna 1910 v Opavě a zemřela 3. ledna 1980 v Keni. Byla spisovatelkou, malířkou a hlavně ochránkyní zvířat v Africe. V roce 1977 jí byl udělen rakouský čestný odznak Za vědu a umění.

Narodila se do německy mluvící rodiny. Mládí příliš šťastné neměla. Její otec, stavební rada Viktor Gessner, se nikdy nesmířil s tím, že se narodila jako holka. Její matka Traute pocházela ze známé podnikatelské rodiny Weisshuhnů. Matka dceři, která uměla pasivně česky, ubližovala. Nejvíce si rozuměla se svým pradědečkem Carlem, který ji učil používat rozum a cit. Ve dvanácti letech, po rozvodu rodičů, žila u babičky ve Vídni. Vystudovala gymnázium a poté absolvovala kurz pro módní návrhářky. Studovala také malířství, hru na klavír a nakonec se rozhodla pro medicínu.

V roce 1935 se Joy provdala za Žida Viktora von Klarvilla, se kterým odjela do Afriky. Na lodi se seznámila se švýcarským přírodovědcem Peterem Ballym, za kterým o tři roky později odjela do Keni a vdala se za něj. Tam zůstala až do konce života. Peter Bally ji překřtil na Joy. Později se znovu provdala za Georga Adamsona, strážce zvěře v Keňském národním parku. Byli sezdáni až do konce života, ale jejich manželství bylo poznamenáno několika rozlukami.

V únoru 1956 přivezl Adamson tři lvíčata, sirotky po lvici, kterou museli zastřelit, protože na ně zaútočila. Jedno z nich pojmenovali Elsa, a tu si ponechali. Elsa byla jako člen rodiny. Svobodně se pohybovala po stanici nebo je provázela při projížďkách v terénu. Lev byl později vrácen zpět do přírody. Dále se starala o levhartici Penny a gepardici Pippu. Uskutečnila tak výzkum chování všech tří velkých afrických koček.

V roce 1969 založila Joy Adamsonová nadaci Elsa Wild Animal Appeal, na ochranu přírody, která má dodnes pobočky v USA, Kanadě, Japonsku a Keni. Podporovala založení dalších afrických národních parků (pomohla založit šest národních parků) a boj proti pytlákům. Spolu s manželem Georgem Adamsonem se stala průkopníkem navracení zvířat do divoké přírody.

Ve 40. a 50. letech také hrála v několika filmech, například v roce 1948 robotku Sullu v televizním snímku R.U.R.  podle dramatu Karla Čapka.

Její život skončil v roce 1980 násilnou smrtí, kdy byla zavražděna bývalým sluhou Paulem Wakwaro Ekaiem, kterého propustila za krádeže. Za tuto vraždu byl poslán na doživotí. Trestu smrti se vyhnul jen proto, že byl v době spáchání vraždy nezletilý. Autorka nezanechala žádné děti, neboť byla, po špatně provedeném potratu, neplodná. Její třetí manžel George, jenž o ní napsal knihu Můj život s Joy, byl zabit při potyčce s pytláky v srpnu 1989.

Knihy Joy Adamsonové patří dodnes mezi bestsellery. Příběh lvice Elsy, napsala se svým mužem Georgem a byla přeložena do více než 30 jazyků. Podle autobiografické knihy Volání divočiny byl natočen mimořádně úspěšný film. Celkem se po světě prodalo pět milionů jejich 17 knih. Joy se rovněž projevila jako skvělá malířka, ilustrovala odborné knihy svého druhého muže Petera Ballyho.

Pro britskou koliniální správu zachycovala od konce 40. let keňské kmeny, z nichž některé již vymřely. Jediným dokumentem o jejich existenci jsou její kresby. Celkem jich nakreslila několik tisíc. Dnes jsou z velké části uloženy v keňském Národním muzeu v Nairobi. Dokončila také na 700 botanických kreseb a jako první žena původem z českých zemí vystoupila na Kilimandžáro.