Akvinský Tomáš

Životopis Zpět na seznam autorů
Přečtěte si od tohoto autora...
(Akvinský Tomáš)
Otázky o duši
-27 %
330 Kč
240 Kč
(Akvinský Tomáš)
Otázky o svědomí
-27 %
235 Kč
171 Kč
(Akvinský Tomáš)
Kompendium teologie
-27 %
310 Kč
225 Kč
(Akvinský Tomáš)
O separovaných substancích
-28 %
240 Kč
174 Kč
(Akvinský Tomáš)
Výklad Vyznání víry a Desatera
-27 %
230 Kč
167 Kč
(Akvinský Tomáš)
O důvodech víry
-22 %
115 Kč
90 Kč
(Akvinský Tomáš)
O dobru
-23 %
232 Kč
178 Kč
(Akvinský Tomáš)
Otázky o ctnostech I
-27 %
290 Kč
211 Kč
(Akvinský Tomáš)
Rozprava s řeckými teology
-27 %
165 Kč
120 Kč
(Akvinský Tomáš)
Otázky o ctnostech III
-24 %
140 Kč
106 Kč
(Akvinský Tomáš)
Komentář k Etice Nikomachově
-29 %
260 Kč
184 Kč
(Akvinský Tomáš)
Otázky o ctnostech II
-27 %
350 Kč
254 Kč
(Akvinský Tomáš)
O Boží moci I
-27 %
290 Kč
211 Kč
(Akvinský Tomáš)
O andělech (II)
-24 %
130 Kč
99 Kč
(Akvinský Tomáš)
O andělech (I)
-29 %
260 Kč
184 Kč
(Akvinský Tomáš)
O lásce a milosrdenství v Teologické sumě
-27 %
275 Kč
200 Kč
(Akvinský Tomáš)
O blaženosti v Teologické sumě
-28 %
160 Kč
116 Kč
(Akvinský Tomáš)
O Boží moci II
-27 %
430 Kč
312 Kč
(Akvinský Tomáš)
Dary Ducha svatého v Teologické sumě
-24 %
130 Kč
99 Kč
(Akvinský Tomáš)
Člověk jako tělo a duše v Teologické sumě
-28 %
130 Kč
94 Kč
(Akvinský Tomáš)
O prozřetelnosti a předurčení
-28 %
440 Kč
319 Kč
(Akvinský Tomáš)
O Boží moci III
-28 %
360 Kč
261 Kč
(Akvinský Tomáš)
O Trojici v Teologické sumě
-27 %
Novinka
400 Kč
290 Kč
Akvinský Tomáš
Kněz a učitel církve Sv. Tomáš Akvinský nebo také Thomas de Aquino se narodil v roce 1225 v Itálii (historikové se na přesném místě jeho narození neshodují) jako syn hraběte. Zemřel roku 1274 v Klášteře Fossanova, také v Itálii.
 
Pocházel z početnější hraběcí rodiny, ze starobylého italského šlechtického rodu. Jeho otec Landulf of Aquino byl hrabětem z Akvina, pánem Lorettu a Belcastru. Matka Theodora Rossi pocházela z knížecího rodu v Normandii. 
 
Od pěti let byl vychováván v montekasinském klášteře, aby se stal opatem slavného kláštera. Již v jedenácti letech, byl Tomáš považován za schopného studovat na vysoké škole. Studoval filosofii na univerzitě v Neapoli.
 
Mezi 16 a 20 rokem svého života, požádal o vstup do řádu dominikánů. To se však nelíbilo jeho rodině vznešeného rodu, která to považovala za hanbu. Uvěznili ho a přesvědčovali, aby se vzdal úmyslu žít řeholním životem. Tomášovi se však podařilo uprchnout a hned složil řeholní sliby.
 
Dále se vzdělával v Kolíně nad Rýnem, kde byl mezi lety 1248-1252 žákem dominikánského vědce a světce Alberta Velikého.V Paříži se stal profesorem a doktorem bohosloví. Jako učitel a spisovatel dosáhl světové pověsti. 
 
V roce 1259 byl profesor Tomáš Akvinský jmenován generálním kazatelem v Itálii, kam byl představenými povolán. Kazatelské činnosti se věnoval v Neapoli. Tři roky působil v papežské kurii a dva roky vedl i řádové studium v Římě. Na univerzitu do Paříže, se vrátil v roce 1268.
Roku 1273 měl Tomáš Akvitánský údajně vidění, v němž hovořil se samým Kristem. Když se propral, řekl svému tajemníkovi, že už nic psát nebude, protože mu všechno, co napsal, připadá jako sláma.
 
Od konce roku 1273 začala Tomáše sužovat nemoc, která souvisela s jeho vyčerpávající činností. O rok později pořádal Papež Řehoř X. v Lyonu druhý všeobecný círvení sněm, na něj už ale Tomáš  nedorazil. Během cesty na oslu se uhodil o větev do hlavy. Zemřel 7. března v cisterciáckém klášteře. Jeho ostatky byly 28. 1. 1368 přeneseny do Saint-Germain v Toulouse, do řádového kostela Jakobínů.
 
Mezi díla Tomáše Akvinského patří Suma proti pohanům, Otázky diskutované, Proti řeckým bludům. Nejvýznamějším dílem je pak Suma teologická, ve které shrnul všechna svá bohovědecká bádání. Odpovědi na všechny otázky hledal v motlitbě, která naplňovala jeho život. Psal také teologické a filosofické spisy, komentáře k Aristotelovi a k Bibli, polemiky a pět náboženských himnů, oslavujících Nejsvětější svátost.
Tomášovo dílo dohromady sčítá 30 svazků velkého formátu. Jeho tajemník to vysvětluje tak, že diktoval 4-5 písařům najednou. Mimo Alberta Velikého, se Tomáš setkal i s Vilémem z Moerbeke, sv. Bonaventurou, Johanem Peckhamem, Sigerem z Brabantu a dalšími. Tito všichni přispěli k jeho dílu.
 
Je jedním z nejproslulejších představitelů středověké teologie a scholastiky. Přes svou vznešenost zůstal vždy poslušným a pokorným řeholníkem, který nechtěl nic pro sebe a vše konal z lásky k Bohu. Jeho práce znamenala vrchol scholastiky. Vycházel převážně z myšlenek Aristotela, které pozměnil do křesťanské podoby. Byl ale také ovlivněn novoplatónismem.
 
Pravda je podle Tomáše jen jedna, ale vedou k ní dvě cesty. Cesta rozumu a cesta víry. Pokusil se víru s rozumem vzájemně uvést do harmonie. Klade boha nad svět a stvořené, prokazuje nesmrtelnost lidské duše. V politické oblasti obhajoval jako formu státu monarchii. Tomášovy názory na lidskou společnost, její uspořádání a právo jsou soustředěny hlavně ve druhém díle Sumy teologické. Ty jsou významné pro dějiny práva i pro politologii.
 
Jeho učení bylo nejprve odsouzeno, po jeho smrti se však stalo oficiálním církevním dogmatem. 
Stal se patronem dominikánů, filozofů, katolických škol a fakult, knihkupců, studentů, teologů, výrobců tužek a je vzýván při sportech o pravost nauky i jeho ochránce za zlého počasí. V římskokatolické církvi patří mezi 36 učitelů církve a je jednou z největších teologických autorit. Za svatého byl prohlášen roku 1323.