Zvířecí seriál - Moje první zvířátka

Vaše želva - Vaše zvířátkoMoje první zvířátka byly dvě vodní želvičky. Můj táta doma v bytě žádné zvířátko nechtěl. Není se čemu divit, doma nás bylo šest! Ale protože jsme se sestrou a bratry stále otravovali, dostali jsme povolení aspoň na želvičky. O jejich chovu jsme toho moc nevěděli a jak to tak bývá, první nadšení ze zvířátka brzo opadlo. Museli se o ně začít starat rodiče. 
 
Ale žili s námi dlouho. Vždyť, když je bratr přinesl ze zverimexu domů, obě se vešli do malé krabičky od másla. Loučili jsme se s nimi v krabici od bot, každá se jen tak tak do jedné vešla. Pamatuji si, že jsme je krmili rybím filé a nebo jsme jim byli chytat kobilky. Ze začátku jsme s nima dokonce chodili i ven a tam pořádali želví závody! Jména jsme želvičkám ani nedávali, jistě chápete proč. Nejsou to zrovna zvířátka k pomazlení, ale koukalo se na ně hezky, když si tak plavali v akváriu.
Později, když už oba bratři vyletěli z hnízda, jsme si se sestrou pořídili morčátko. Jméno vám nepovím, i když možná nějaké mělo. Žilo s námi jen asi měsíc, než zemřelo. Bylo koupeno v místním zverimexu a zřejmě nebylo úplně zdravé. Od začátku se velmi bálo, vůbec se nenechalo pohladit ,ani vzít na ruce. Když jsme po jeho smrti tuto věc studovali, zjistili jsme, že se takto chová, pokud je nemocné. Bohužel jsme to dříve nevěděli, jinak bychom se mu snažili maximálně pomoci, pokud by to bylo jen trochu možné.
 
Vaše morče - Vaše zvířátko
Naším dalším zvířátkem byl křeček džungarský. Dostal jméno Bob a byl s námi docela dlouho. Z počátku jsme se s ním velmi mazlili a těšili se z jeho společnosti. Pouštěli jsme ho i ven z klece, aby se proběhnul. Po čase ale začal kousat. A tím nemyslím takové to drobné roztomilé okusování, kterým některá zvířátka projevují svojí náklonnost. A když pokousal celou naší rodinu, nikdo si s ním už nechtěl hrát. Ale starali jsme se o něj pečlivě a s láskou, dokud sám od sebe nepošel. 
 
Možná i pro džungaráky existuje nějaká výchova? I králík může začít kousat, pokud ho správně nevychováte. V té době jsme však tolik informací o zvířatech nescháněli. Starali jsme se o stravu, o obydlí, případně o nějaké hračky. Vychovávat takové zvířátko nás vůbec nenapadlo. „Přece to není pejsek“, říkali jsme si. Možná by mu prospěla nějaká kamarádka. Ale upřímně jsem si do dnes netroufla chovat zvířata v páru. Starost o těhotnou samičku a následně o mláďata je podle mě dost náročné. A je třeba tomu věnovat spoustu času. 
 
A jaké zvířátko jste v dětství měli Vy? Jak dlouho jste se o něj starali, než jste zvířátko přenechali rodičům? A setkali jste se už s nějakou nemocí u vašeho zvířecího kamaráda? 
 
Zlatý křečekPokud se chcete dozvědět něco o chovu želviček, morčátek nebo džungaráků, doporučuji literaturu z Knihkupectví Beletrie.
Z edice Abeceda teraristy, nabízíme knihu Želva zelenavá nebo si o želvách pořiďte knihu z edice Vaše zvířátko. Morčátko je v domáctnostech velmi oblíbeným zvířátkem, a proto Vám o jeho chovu můžeme poskytnout mnoho literatury. Opět se můžete obrátit na známé edice Abeceda chovatele a Vaše zvířátko. Další tři knihy poskytuje edice Jak na to: Morče, Morče – Roztomilý a vitální společník a Morče – Správná péče, rady odborníka... Konkrétně o křečkovi džungarském žádné knihy nenabízíme, ale pokud Vás zajímá chov křečků obecně, můžeme doporučit knihy z edice Jak na to: Křeček a Křeček – Základy péče o malého sólistu. Případně oblíbený Křeček zlatý v Abecedě chovatele a v edici Jak na to.
 
 
Strnadová Tereza

Nahoru