Recenze - Povídky o nelásce

Literárně velice plodný český spisovatel Michal Viewegh se čím dál častěji vrací ke svému
oblíbenému žánru – povídce. A nutno mu přiznat, že asi dobře ví, co dělá. Jeho nové povídky
mají nápad, mají vtip a jsou čtivé. I když některé jsou na můj vkus až moc krátké, čtenář se
sotva začte, a už je bohužel konec. Jak už název napovídá, tentokrát se autor zaměřil na
povídky o tom, co se děje po konci vztahu. Jejich hrdina (jak jinak než spisovatelovo alter ego
Oskar) je buď čerstvě rozvedený, nebo žije v nefungujícím vztahu. Pouze dvě povídky, které
jsou inspirované články z internetu, se tomuto schématu vymykají. Ale i ony jsou o
nefungujících vztazích. Ano, kromě humoru (dalo by se říci sarkastického až černého)
z povídek čiší prozření, zklamání ze života, deziluze, nevíra v lásku… ale přesto se nejedná o
depresivní čtení, je to zkrátka jen čtení o životě, jaký je. Viewegh je zpátky ve hře, díky
popisovaným strastem je čtenáři možná nejblíže od doby Báječných let pod psa. Zase píše o
obyčejném životě obyčejných lidí. A takového ho mám nejraději.

Povídek je celkem dvanáct, což není těžké spočítat, neboť poslední se jmenuje jednoduše
Dvanáctá povídka. A podle mého názoru tu platí, že nejlepší na konec. Dvanáctá je zkrátka
nejlepší. Ale Viewegh ještě nekončí, spolu s povídkami vydává v této knize znovu i divadelní
hru pojednávající o revolučních dnech roku 1989 na pražské filozofické fakultě. To pro mne
bylo docela překvapení, neboť jsem si doteď myslela, že znám celou Vieweghovu vyšlou
tvorbu, ale hra Růže pro Markétu aneb Večírky revolucionářů mi nějak unikla. Sám autor
v poznámce uvádí, že tuší, že není a nebude dramatik, ale přesto jsem hru přečetla jedním
dechem, neboť má svá silná místa. Mezi ně patří především skvělé dialogy, zajímavě
vytvořené postavy – tedy Vieweghova doména – a jistá nadčasovost. Protože je sice o roce
1989, ale lidské charaktery se nemění, jen se přizpůsobují době.

Zkrátka a dobře knihu napsal náš starý známý Michal Viewegh. Ti, kdo ho nemusí, po
přečtení Povídek o nelásce názor nezmění, ale kdo ho má rád jako já, bude potěšen.

Adéla L.