9788072812073.jpg
-23 %

Tanec slunce - Krvavý rituál síly a posvátné bolesti

Procházka Petr

Tanec je starý jako lidstvo samo. Indiáni tančí z radosti i ze zoufalství, tančí, když jsou sytí, tančí i k smrti unavení a hladoví...
„Tanec slunce je náš nejstarší a nejposvátnější obřad, Praděd všech ostatních... Je tak starý, že jeho počátky jsou zahaleny v mlze. Spadají do dob, kdy jsme tu byli jen my, zvířata, země, tráva a obloha,“ říkal John Oheň/ Kulhavý Jelen, medicinman Lakotů. Lidé spojují náboženství s radostí, soucitem a láskou. V samém jádru náboženství je však mnoho krutosti a obětování spojeného s na pohled děsivými krvavými rituály. Probodali byste své tělo ostrými kolíky? Drželi byste s odevzdaností mnohahodinový pohled vstříc slunci, až se vám zanítí oči? Tančili byste celé dny, pod žhnoucím sluncem, za chladných nocí, s modlitbou na rtech, bez jídla a vody? Nechali byste se posednout duchy? Pořezali byste se nožem? Byli byste ochotni snášet posvátnou bolest? Rituály, jejichž součástí je bolest, svědčí to o tom, že lidé sdílejí jistou dědičnou vlastnost - pocit, že jsme uvězněni ve svém těle. Ale můžeme se ho zbavit. Můžeme se přemístit mimo své tělo, překročit individuální omezení a dosáhnout vyšších, cennějších věcí. Pro spojení se svým Bohem je možné vydržet mnohá utrpení. Vzdáte-li se kontroly nad vlastním tělem a vlastní myslí, ochotně přijmete i posvátnou bolest. Při Tanci slunce se Indiáni setkávají se světem Nejvyšších mocností. Za jejich pomoc musí odevzdat oběť. A co je cennější, než vlastní tělo a krev? Malíř George Catlin si roku 1834 zapsal do deníku: „Ó, jak hrozivý pohled! Díky Bohu, že je po všem.“ Mnoho lidí se domnívá, že Tanec slunce je pouze o utrpení, sebemrzačení, krvavých rituálech či vzývání nadpřirozených magických sil. To je však jen malá, i když významná, část obřadu. Celý komplex rituálů Tance slunce je přesná a dokonale řízená symfonie, vrcholící onou útrpnou a bolestivou částí – Propichováním tanečníků. Když obřad skončí, jsou ale naopak všichni naplněni vnitřním klidem, neboť si v sobě během obřadu odehráli celou škálu nejhlubších emocí. Tanečníci jsou v plném slova smyslu znovuzrozeni. Obětovali dobrým silám svou krev...
Tanec je starý jako lidstvo samo. Indiáni tančí z radosti i ze zoufalství, tančí, když jsou sytí, tančí i k smrti unavení a hladoví... „Tanec slunce je náš nejstarší a nejposvátnější obřad, Praděd všech ostatních... Je tak starý, že jeho počátky jsou … číst dále
Skladem
Osobně v Praze:pozítří
Přepravní společností:čtvrtek 4.6.
PPL - MAX 30 kg: 129 Kč
Osobní odběr Praha 8 : Zdarma
PPL na Slovensko - MAX 30 kg: 299 Kč
Zásilkovna - MAX 10 kg: 69,00 Kč
Česká pošta - Balík Do ruky - MAX 30 kg: 89,00 Kč
Česká pošta - Balík Na poštu - MAX 20 kg: 79,00 Kč
Česká pošta - Balík Do balíkovny - MAX 20 kg: 69,00 Kč
Kód0026499
NakladatelstvíEminent
Počet stran266
Jazykčeština
Rok2006
Typ produktuVázaná kniha
PodtitulKrvavý rituál síly a posvátné bolesti
EAN9788072812073
Běžná cena s DPH 299 Kč
Ušetříte 69 Kč
230 Kč
Produkt nebyl hodnocen
Proč nakoupit u nás?
špičková kvalita knih

krátká doba dodání

doprava zdarma

ověřená kvalita služeb
Popis
Tanec je starý jako lidstvo samo. Indiáni tančí z radosti i ze zoufalství, tančí, když jsou sytí, tančí i k smrti unavení a hladoví. „Tanec slunce je náš nejstarší a nejposvátnější obřad, Praděd všech ostatních. Je tak starý, že jeho počátky jsou zahaleny v mlze. Spadají do dob, kdy jsme tu byli jen my, zvířata, země, tráva a obloha,“ říkal John Oheň/ Kulhavý Jelen, medicinman Lakotů. Lidé spojují náboženství s radostí, soucitem a láskou. V samém jádru náboženství je však mnoho krutosti a obětování spojeného s na pohled děsivými krvavými rituály. Probodali byste své tělo ostrými kolíky? Drželi byste s odevzdaností mnohahodinový pohled vstříc slunci, až se vám zanítí oči? Tančili byste celé dny, pod žhnoucím sluncem, za chladných nocí, s modlitbou na rtech, bez jídla a vody? Nechali byste se posednout duchy? Pořezali byste se nožem? Byli byste ochotni snášet posvátnou bolest? Rituály, jejichž součástí je bolest, svědčí to o tom, že lidé sdílejí jistou dědičnou vlastnost - pocit, že jsme uvězněni ve svém těle. Ale můžeme se ho zbavit. Můžeme se přemístit mimo své tělo, překročit individuální omezení a dosáhnout vyšších, cennějších věcí. Pro spojení se svým Bohem je možné vydržet mnohá utrpení. Vzdáte-li se kontroly nad vlastním tělem a vlastní myslí, ochotně přijmete i posvátnou bolest. Při Tanci slunce se Indiáni setkávají se světem Nejvyšších mocností. Za jejich pomoc musí odevzdat oběť. A co je cennější, než vlastní tělo a krev? Malíř George Catlin si roku 1834 zapsal do deníku: „Ó, jak hrozivý pohled! Díky Bohu, že je po všem.“ Mnoho lidí se domnívá, že Tanec slunce je pouze o utrpení, sebemrzačení, krvavých rituálech či vzývání nadpřirozených magických sil. To je však jen malá, i když významná, část obřadu. Celý komplex rituálů Tance slunce je přesná a dokonale řízená symfonie, vrcholící onou útrpnou a bolestivou částí - Propichováním tanečníků. Když obřad skončí, jsou ale naopak všichni naplněni vnitřním klidem, neboť si v sobě během obřadu odehráli celou škálu nejhlubších emocí. Tanečníci jsou v plném slova smyslu znovuzrozeni. Obětovali dobrým silám svou krev.